Načítám

Soumrak dieselových bohů?

29. 5. 2018

Po nedávné aféře "Dieselgate", která odhalila systematické podvody při vykazování emisí naftových motorů, se na tyto pohonné agregáty žene další pohroma. Spolkový správní soud v Lipsku na konci února potvrdil právní přípustnost úplného zákazu vjezdu vozů s dieselovými motory do některých německých měst.

Konkrétně se jednalo o dva případy, kdy soudy nižší instance nařídily Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku úpravu plánů čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart, aby města co nejdříve začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2).

Nejefektivnějším řešením je podle stuttgartského soudu právě zákaz jízdy naftových aut a lze k němu přistoupit bez dalších legislativních změn prakticky okamžitě. S tím se ztotožnil i správní soud, když odmítl dovolání obou měst. Düsseldorf i Stuttgart by tak s přihlédnutím na přiměřenost opatření měly do svých plánů čistoty ovzduší zařadit i zákazy jízdy všech osobních naftových aut s výjimkou těch, která splňují nejnovější emisní normu Euro 6.

První vlaštovka, chtělo by se říct. Zvláště když německá kancléřka Merkelová se nechala slyšet, že se rozsudek o možných zákazech jízdy dieselů týká pouze jednotlivých měst, nikoli celé země. Ale lze předpokládat, že další zákazy na sebe nenechají dlouho čekat, a je otázkou, kdy se v podobných opatřeních zhlédne celá EU.

Zajímavou alternativu nabízí pohon na stlačený zemní plyn (CNG), který řeší prakticky všechny problémy spojené s provozem dieselu. Je prokázáno, že CNG představuje zcela adekvátní náhradu paliv ropného původu. Oktanové číslo dosahuje hodnoty 128, což umožňuje zvýšit kompresní poměr a tím i účinnost motoru. S ní je logicky spojena nižší spotřeba, potažmo úspornější provoz.

Ve zplodinách z plynových motorů téměř zcela absentují pevné částice a emise NOx je mizivá. A jejich šetrnost s využitím moderních technologií ještě poroste, jak vysvětluje výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml: "Očekávané masivnější využívání biometanu by podle odborníků do roku 2030 mělo přinést více než 30% snížení emisí CO2 v porovnání s dieselovými motory." Studie zkoumající provoz nákladních vozů Iveco navíc potvrdily snížení emisí pevných částic o 97 %. A ty ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví nejvíce.

Je proto potěšitelné, že v současnosti u nás jezdí už skoro 20.000 automobilů s pohonem na CNG a že největší podíl mezi nimi tvoří autobusy městské hromadné dopravy. Vždyť ve městech je kvalita ovzduší tradičně nejhorší a každý krok vedoucí k jejímu zlepšení je nutno podporovat. Třeba i kontinuálním rozšiřováním a zahušťováním sítě plnicích stanic na CNG. Aktuálně jich je u nás v provozu 172, podle Národního akčního plánu Čistá mobilita by se ve střednědobém horizontu měl jejich počet rozšířit na 300 a ani to by nemělo být konečné číslo.

Čím více jich bude, tím vyšší bude i ochota dopravců sáhnout při obměně vozového parku právě po modelech s pohonem na CNG. Úspora finančních nákladů na pohonné hmoty je jistě lákavým kritériem, ale při rozhodování vstupují do hry i další faktory a bezproblémové tankování je jedním z těch nejvýznamnějších.

Výše zmíněný Národní akční plán počítá rovněž se zachováním zvýhodněné sazby spotřební daně pro stlačený zemní plyn i po roce 2020. V této souvislosti Jan Ruml připomíná, co se stalo na Slovensku: "Po zavedení spotřební daně v plné výši tam spotřeba CNG klesla a dnes je o více než 30 % nižší než v roce 2011."

Z tohoto pohledu je velmi významným krokem podpis memoranda o dlouhodobé spolupráci zaměřené na oblast vozidel s pohonem na zemní plyn, které v květnu podepsali představitelé ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, financí, pro místní rozvoj a dopravy s představiteli plynárenských společností. Jeho nejdůležitějším bodem je závazek Vlády ČR nezvyšovat sazbu daně u zemního plynu v letech 2020 až 2025.