Přeprava a uskladnění

Těžba a úprava zemního plynu
Dálková přeprava
Obchod se zemním plynem ve světě
Zásobování Evropy
Zásobování České republiky

Podzemní uskladňování
Rozšiřování skladovacích kapacit zemního plynu v Čechách
Distribuce plynu ve městech
Organizace zásobování České republiky
Spotřeba zemního plynu v České republice
Spolehlivost a bezpečnost plynárenských zařízení Distributoři plynu – důležitý článek bezpečných a spolehlivých dodávek
Spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla jen o 6 procent

Zemní plyn se stal nepostradatelným zdrojem energie již pro více než 2,5 milionů odběratelů v České republice. Ti považují za samozřejmé, že mohou zemní plyn využívat podle vlastní potřeby 24 hodin denně 365 dní v roce.

potrubíMálokdo ale zná celou cestu, kterou musí zemní plyn urazit, než se dostane z naleziště až ke konečnému zákazníkovi. Česká republika nemá vlastní významné zdroje zemního plynu, a proto musí zemní plyn nakupovat u zahraničních producentů. Naleziště, ve kterých se zemní plyn pro Českou republiku těží, jsou od naší republiky vzdálená několik tisíc kilometrů.

Těžba a úprava zemního plynu

Zemní plyn naftový je zpravidla uložen v pórovitých horninách ohraničených nepropustnými vrstvami a vodou, kde se jako specificky lehčí látka nahromadil v průběhu tisíců let nad vrstvami ropy nebo vody. Zemní plyn se těží vrty vedenými přímo do pórovitých vrstev ložisek, která se nacházejí většinou v hloubce do 3 km pod povrchem země. Plyn se však těží i z daleko větších hloubek až kolem 8 km. Zemní plyn se těží jak z ložisek na pevnině (Rusko, Alžírsko, Nizozemsko), tak z ložisek, které se nacházejí pod mořským dnem (např. v Severním moři).

těžba ZP - pro zvětšení klikniZemní plyn karbonský vznikal v průběhu dlouhodobé přeměny prvohorních rostlin na černé uhlí a vyskytuje se v ložiscích černého uhlí. Při těžbě uhlí se uvolňuje a je z bezpečnostních důvodů odsáván jako tzv. degazační plyn. Těží se však i přímo vrty z uhelných slojí. Ve vybraných lokalitách je možné karbonský plyn dlouhodobě těžit. Tomu musí předcházet průzkum vlastností ložiska a uhlí a pro dosažení větší výtěžnosti pravděpodobně i umělé zvýšení plynoprostupnosti uhelných slojí.

Vytěžený zemní plyn je nutno před jeho dálkovou dopravou upravit na takovou kvalitu, aby ho bylo možné bez dalších úprav komerčně využívat. Technologie čištění je závislá na složení plynu. Zemní plyn se často těží z ložisek společně s ropou, takže obsahuje vysoké podíly vyšších uhlovodíků.

Dále zemní plyn zpravidla obsahuje látky, které by mohly negativně působit na distribuční systémy. Jsou to v prvé řadě voda a sirné látky, které by mohly způsobovat korozi zařízení. Vysoký obsah vlhkosti může být příčinou ucpávání plynovodů, protože s metanem může voda za určitého tlaku a teploty tvořit pevné hydráty. Vytěžený zemní plyn dále obsahuje prach, který by mohl být příčinou poruch kompresorových nebo regulačních stanic. Každý zemní plyn se po těžbě suší a zbavuje pevných částic (prachu), případně se odstraňují vyšší uhlovodíky a sirné látky, pokud jsou přítomny.

Dálková přeprava

Dálková přeprava je díky vzdálenostem, na které se dnes zemní plyn přepravuje, nejnáročnějším článkem řetězce cesty zemního plynu od ložiska k zákazníkovi. Upravený zemní plyn je možné přepravovat potrubím nebo ve zkapalněném stavu tankery.

Obchod se zemním plynem ve světě

Zásoby plynu a centra spotřeby jsou však vzdálená tisíce kilometrů, v cestě mnohdy stojí moře i oceány. Mezi oblastmi těžby a spotřeby bylo přepraveno v roce 2000 559,7 mld. m3 zemního plynu, jak to dokládá následující tabulka.

tab

Čísla nezohledňují obchod mezi stály bývalého SSSR.

světový obchod

mapa světového obchodu zemním plynem
(pro zvětšení klikni)

Mapy světových plynovodů a obchodu se zemním plynem 

USA

Jižní Amerika

Afrika

Austrálie

Rusko

Blízký Východ

Zásobování Evropy

Z pohledu zásobování Evropy jsou vedle zásob na území Ruska důležité zásoby v kontinentálním šelfu Severního moře. Zde se nachází cca 80 % evropských zásob zemního plynu (kromě ložisek na území bývalého Sovětského svazu). Z těchto ložisek byla zahájena těžba v šedesátých letech minulého století a v současné době je zde těženo cca 200 mld. m3 zemního plynu ročně.

Potrubní přeprava zemního plynu v Evropě a ve střední Evropě mapa mapa2

podrobná plynárenská mapa Evropy (500 kB)

Zásobování Evropy zemním plynem - podrobná mapa (pro zvětšení klikni).

Plynovod Nabucco

Nabucco
(pro zvětšení klikni)

Pro vývoj zásobování Evropy byla významná první polovina sedmdesátých let minulého století, kdy byla zahájena výstavba dálkových plynovodů z tehdejšího Sovětského svazu do zemí západní Evropy. Přes území Československa tak začal proudit ruský zemní plyn nejprve do Rakouska (v roce 1972) a následně i do SRN (v roce 1973).

Rusko
Zemní plyn je těžený v západosibiřských oblastech Ruska (nejznámější naleziště jsou v Urengojské a Jumburské oblasti) a do Evropy proudí plynovody přes území Polska a Slovenské a České republiky. V České republice je zemní plyn z Ruska označován jako tranzitní zemní plyn. Podle složení patří tranzitní zemní plyn mezi plyny typu H.

Norsko
Zemní plyn těžený v norském sektoru Severního moře proudí na pevninu soustavou podmořských plynovodů, které vedou na území Německa. To je také největším odběratelem norského plynu. Tento plyn patří mezi plyny typu H a na rozdíl od ruského zemního plynu má větší podíl vyšších uhlovodíků a tím i vyšší spalné teplo.

Alžírsko
Alžírsko je největším producentem zemního plynu na africkém kontinentu. Do Evropy se zemní plyn dodává buď systémem podzemních plynovodů do Španělska a Itálie nebo ve zkapalněné formě zejména do Španělska, Francie a Itálie. Zemní plyn dodávaný z Alžírska patří mezi plyny typu H.

Nizozemí
Nizozemí je nejvýznamnějším západoevropským dodavatelem zemního plynu. Plyn z ložiska Groningen patří mezi plyny typu L, tedy mezi plyny s nižším spalným teplem.

Zásobování České republiky

Česká republika nemá žádná významná ložiska zemního plynu. Těžba na jižní Moravě se pohybuje pod 100 mil. m3 plynu ročně a podílí se tak na celkové spotřebě necelým jedním procentem. Vytěžený plyn patří mezi plyny typu H.

Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu.

Dodávky zemního plynu z Ruska proudí na naše území přes Slovensko a na naše území vstupují přes předávací stanici v Lanžhotě. Naproti tomu dodávky norského zemního plynu vstupují na naše území přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny. V současné době se složení zemních plynů dodávaných od obou hlavních dodavatelů prakticky neliší.

potrubí

Ze systému dálkové přepravy se dostává zemní plyn přes předávací stanice vnitrostátní soustavy. V předávací stanici se nejen měří množství plynu odebraného z dálkového systému, ale také upravuje tlak plynu na hodnotu obvyklou v dané vnitrostátní síti.

Vnitrostátní síti je zemní plyn dopravován jednotlivým přímým odběratelům, většinou průmyslovým podnikům, a do měst a obcí.

Podzemní uskladňování

Důležitou součástí plynárenského systém jsou podzemní zásobníky plynu. Dodávky zemního plynu od producentů totiž v průběhu roku jen nepatrně kolísají, neboť dálkové plynovody jsou dimenzovány tak, aby byly z ekonomických důvodů vytíženy rovnoměrně po celý rok. Jelikož je zemní plyn využíván hlavně pro vytápění, je jeho spotřeba v zimě podstatně vyšší než v létě.

PZP TranoviceNejschůdnější a také nejlevnější variantou řešení této disproporce je podzemní uskladňování plynu v létě, kdy je ho přebytek, pro zimní zvýšené potřeby. Plynárenská společnost může také nakupovat od producentů vyšší množství plynu v zimě, ale s pravděpodobně s výrazně vyšší cenou a pouze do určitého objemu podle přepravní kapacity dálkových plynovodů.

Podzemní zásobníky lze rozdělit podle způsobu jejich využívání do dvou skupin:

 graf

Rozšiřování skladovacích kapacit zemního plynu v Čechách

Zelenou výstavbě zásobníků plynu v Čechách dala 20. března t.r. Evropská unie. Na její miliardovou dotaci jsou už připraveny soukromé firmy. Na jižní Moravě vzniknou během 2 až 3 let zcela nové podzemní zásobníky v Dambořicích na Hodonínsku. Rozšíření se dočká i zásobník v Tvrdonicích na Břeclavsku. V plánu jsou ještě další 3. Riziko závislosti na dovozu se tak značně sníží. Až zase Rusové přiškrtí kohoutky plynovodů, bude z těchto zásobníků čerpat celá republika i několik měsíců. Celkem 7 mld. Kč chce do rozšíření zásobníků investovat RWE Transgas. Nové skladovací kapacity má v plánu vybudovat do 3 let v Tvrdonicích. O část dotace z Bruselu se budou ucházet i Moravské naftové doly. Snižování závislosti republiky a i Evropy na dodávkách zemního plynu z Ruské federace se bere vážně. Podzemní zásobníky jsou jedním z nejúčinnějších a nejefektivnějších nástrojů pro eliminaci závislosti. Jednou z lokalit, kde by měly zásoby plynu z peněz Moravských naftových dolů v nejbližší době vzniknout, jsou Dambořice na Hodonínsku. Další se plánují. Jižní Morava je podle odborníků ideálním místem pro jejich budování. Nachází se tu totiž řada bývalých těžišť a vhodných geologických podloží. V současné době jistí dodávky pro jižní Moravu zásobníky v Dolních Bojanovicích a v Uhřicích na Hodonínsku. Na Břeclavsku jsou dva: v Tvrdonicích a Dolních Dunajovicích, ten také patří k největším v republice. Česká republika v současnosti disponuje na evropské poměry nadstandardními skladovacími kapacitami zemního plynu. RWE počítá s navýšením kapacity o více než 1/3. Pod zemí tak budou k dispozici zásoby větší než 3 mld. m3 plynu.

Pramen: Mladá fronta, 24. 3. 2009

Distribuce plynu ve městech

Systémem vysokotlakých plynovodů je zemní plyn dopravován do jednotlivých plynofikovaných obcí, kde je nejprve nutné v regulačních stanicích upravit tlak plynu. Rozvody mohou být buď nízkotlaké (tlak plynu vyhovuje podmínkám provozu plynových spotřebičů a nemusí se dále upravovat) nebo středotlaké. V případě připojení na středotlaký rozvod si musí odběratel zajistit vlastní regulátor, kterým se upravuje tlak plynu na hodnotu nutnou pro bezproblémový provoz spotřebičů. Výhodou středotlakých rozvodů je vyšší kapacita a pružnost sítě.

Organizace zásobování České republiky

Plynárenství České republiky bylo po dlouhá léta budováno jako jeden celek. K 1. lednu 1994 došlo k rozdělení Českého plynárenského podniku na Transgas a regionální distribuční společnosti.

 mapka

TG

Spotřeba zemního plynu v České republice

Díky masivní podpoře plynofikace v první polovině minulého desetiletí se zvýšila spotřeba zemního plynu z cca 6 mld. m3 na 9,5 mld. m3. Na této úrovni se spotřeba zemního plynu pohybuje posledních 5 let. Svým odběrem se tak Česká republika podílí na celosvětové spotřebě zemního plynu 0,4%.

Zemní plyn v ČR nezaujímá v bilanci energetických zdrojů tak významnou pozici jako v zemích EU. Česká energetika je postavena na využívání vlastních zdrojů uhlí, které se na spotřebě podílí přibližně z 50 %. Energetika zemí EU se dnes zaměřuje na ekologicky příznivé primární zdroje a obnovitelné zdroje právě na úkor uhlí.

podil
Podíl primárních energetických zdrojů v ČR

 

Spolehlivost a bezpečnost plynárenských zařízení Distributoři plynu – důležitý článek bezpečných a spolehlivých dodávek

Praha (29. dubna 2009) – V současné době je zemním plynem v ČR zásobováno více než 2,85 milionu zákazníků. Jejich roční odběr se pohybuje okolo 9,177 mld. m3 zemního plynu. Z tohoto objemu činí podíl velkých odběratelů cca 45 %, středních odběratelů 10 %, maloodběratelů 13 % a domácností 30 %.

Dopravu plynu k zákazníkům umožňují plynárenská zařízení, jejichž spolehlivý a bezpečný provoz zajišťují plynárenské společnosti. K těmto zařízením patří zejména tranzitní, přepravní a distribuční plynovody, předávací, kompresní a regulační stanice, podzemní zásobníky plynu a řada dalších provozních a zabezpečovacích prvků. Celkovou úroveň a spolehlivost plynárenské soustavy ČR je možné i v mezinárodním srovnávání hodnotit velice kladně. Tyto skutečnosti prověřila a potvrdila i nedávná „plynová krize“, při níž právě díky smluvnímu zajištění dodávek do ČR z více zdrojů, technickému řešení plynárenské soustavy, značné kapacitě podzemních zásobníků plynu i odborným schopnostem pracovníků odvětví, nebylo nutné jakýmkoli způsobem omezovat dodávku plynu a dokonce bylo možné i pomáhat sousedním státům.

Konečnou dodávku plynu zákazníkům v regionech ČR zajišťují regionální plynárenské distribuční společnosti. Z nich společnosti RWE Nety ze skupiny RWE zásobují cca 2 305 tis. zákazníků, E.ON Distribuce cca 110 tis. zákazníků, zejména v jihočeském regionu, a Pražská plynárenská Distribuce cca 443 tis. zákazníků v Praze a jejích příměstských oblastech.

V regionech ČR jsou plynofikována všechna města a obce nad 2 000 obyvatel, ale i řada menších sídel. „Nejvíce zemní plyn využívají města a obce ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Naopak jen 40 % obcí je napojeno na Bruntálsku a Českolipsku, kde je osídlení řidší,“ říká Miloslav Zaur, managing director RWE Nety.

Distribuční soustava ČR je jedním ze základních kamenů plynárenské soustavy. Tvoří ji zejména distribuční vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky o celkové délce 72 298 km, regulační stanice a další technická a zabezpečovací zařízení. Vysokotlaké plynovody jsou převážně ocelové s pasivní i aktivní ochranou proti korozi. Středotlaké a nízkotlaké plynovody a jejich přípojky jsou z důvodů ochrany před poškozováním korozí, a tedy posílení jejich bezpečnosti a spolehlivosti, budovány ze speciálních plastů. Distribuční soustava má dostatečnou kapacitu, která umožňuje krýt s rezervou požadavky na dodávku plynu, je meziregionálně propojená a zokruhovaná i na úrovni měst a obcí. „Zokruhování“ sítě umožňuje pružně se vypořádat s výkyvy v odběru nebo při vyřazení části zařízení z provozu zajistit dodávku plynu jinou cestou.

Celá distribuční soustava je monitorována 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků plynárenských distribučních společností, které vzájemně spolupracují. Počítačové systémy ukazují průběžně stav soustavy, indikují změny, poruchy a např. i neoprávněné vstupy do blízkosti některých zařízení. Zásluhou technického vybavení jsou dispečeři schopni dálkově řídit regulační a ovládací prvky a v případě potřeby přesměrovat dodávky plynu, komunikovat s plynárenskými odborníky, pohotovostní službou, opravárenskými kapacitami, zákazníky i dotčenými zástupci státní správy. Provoz soustavy je tedy automatický, ovšem s možností i „ručního“ řízení.

Významným opatřením zejména ve velkých městech je vedení plynovodů v kolektorech, tedy jakýchsi podzemních chodbách. Zde jsou plynovody a další sítě chráněny před vnějšími zásahy, je umožněna snadná kontrola a údržba. „Pražská plynárenská Distribuce má v kolektorech uloženo 50,5 km plynovodů. Do budoucna se tímto způsobem plánuje vést i plynovody propojující pod hladinou Vltavy Smíchov a Nové Město,“ dodává Jindřich Zenger, vedoucí odboru správy distribuční soustavy Pražské plynárenské Distribuce.

„K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti plynárenských zařízení směřuje řada dalších opatření jako např. vnitřní inspekce tranzitních plynovodů, kontroly těsnosti ostatních sítí, přidávání zapáchající látky – odorantu do plynu, využívání odborně způsobilých pracovníků, certifikovaných výrobků apod.,“ dodává Josef Havel, předseda představenstva E.ON Distribuce.

Otázkám bezpečnosti a spolehlivosti dodávek je věnována v oblasti plynárenství velká pozornost. Proto lze nabídnout zákazníkům spolehlivé a bezpečné využívání zemního plynu, dostupného fosilního paliva s nejvyšší energetickou účinností, s minimálními dopady na životní prostředí a s vysokým komfortem užití.

Pramen: ČPU, www.cpu.cz

Spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla jen o 6 procent

PRAHA (10. března 2010) – Celková spotřeba plynu za rok 2009 v porovnání s rokem 2008 klesla o 6 procent. Průměrná teplota v roce 2009 byla o 0,5 stupně Celsia nižší než v roce 2008. Celkové dodávky zemního plynu za stejné období v porovnání s rokem 2008 klesly o 5,6 procenta (8 202 mil. m3). Recese průmyslové výroby se projevila v roce 2009 i na spotřebě zemního plynu.
... více

Pramen: ČPU, www.cpu.cz

Co je zemní plyn Přeprava a uskladnění Použití Kontakty