Aktuality

Jemné částečky prachu ve vzduchu stojí každý rok možná až za 800 tisíci předčasnými úmrtími v Evropě a téměř 9 miliony na celé Zemi. Uvádí to studie, na niž poukázal francouzský deník Le Monde.

Ve světě aut na práci čas běží pomaleji. Caddy je na trhu po výrazné modernizaci od roku 2015, ale z velké části jde o model, který se vyrábí už od roku 2003. Co nabízí? V případě, že zvolíte motor spalující zemní plyn, nadchne nízkými provozními náklady.

"V ČR může pomoci ke stanovení cenového stropu zemního plynu z Ruské federace," říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, v pořadu Studio ČT.

Rostoucí ceny energií přiměli mnoho lidí k podstatným změnám. Ve větší míře začali se zateplováním budov a výstavbou nízkoenergetických a pasivních budov. Také zaznamenáme narůst počtu těch, kteří v rodinných domech používají k vytápění kotel na pevná paliva. Stále však existuje nezanedbatelné množství těch, kdo topí ne zrovna šetrně, obzvlášť na vesnicích. Jak to ohrožuje naše zdraví?

Dvě třetiny z třiceti nejznečištěnějších měst s nejvyšším množstvím polétavého prachu PM 2,5, jsou v Indii, kde je i nejznečištěnější město na Zemi vůbec - průmyslové předměstí Dillí Gurugram. Plyne to z přehledu zveřejněného na webu Airvisual. Nejvíce znečištěních měst je v Indii a v Číně, v Evropě je na tom nejhůře Bosna a Hercegovina a pak oblast Slezska. V ČR je podle webu nejznečištěnější Dolní Lutyně.

Z 265 uhelných elektráren ve Spojených státech 242 kontaminuje spodní vodu. Vyplývá to z analýzy organizace Environmental Integrity Project. To znamená 91 procent elektráren. Zejména se jedná o těžké kovy, které jsou přítomny v popílku. Nejčastěji to je karcinogenní arsen.

Mezi stovkou měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 města a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11 místy. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.

Lidé v Moravskoslezském kraji už znají přesný termín další vlny kotlíkových dotací. Jak uvedla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová, o peníze na výměnu starého topeniště na pevná paliva za nový kotel mohou žádat od 13. května od 10 hodin dopoledne.

Státní fond životního prostředí již schválil poslední kolo kotlíkových dotací pro jednotlivé kraje. Uživatelé starých kotlů tak mají poslední možnost investovat do nového topného zařízení za zvýhodněných podmínek. Nyní se čeká, až kraje vyhlásí výzvy pro občany. Odborníci však radí s výměnou kotle příliš neotálet.

Hlavní město zavede v době smogových situací MHD zdarma, a to včetně vlaků. Jeden den bezplatné přepravy vyjde městskou pokladnu na pět milionů korun, držitelům časových jízdenek neplánuje magistrát část jízdného vracet. V pondělí o tom rozhodli pražští radní. Opatření zvažovala i minulá politická reprezentace, nakonec od něj však ustoupila se zdůvodněním, že by to na kvalitu ovzduší nemělo výraznější vliv.

Podle studie, která byla zveřejněna v Berlíně, může zkapalněný zemní plyn (LNG) významně přispět k diverzifikaci paliv používaných v dopravě a snížit emise skleníkových plynů u lodí a těžkých nákladních vozidel.

Pražský magistrát uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení tuhými palivy. Jak vyplývá z dokumentu, který dnes obdrželi pražští radní, spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek. Lidé podle úředníků magistrátu nejeví velký zájem o výměnu kotlů, ačkoli na to mohou získat dotaci. Vyhláška by mohla omezit kotle s nejhoršími parametry. Mohla by se vztahovat i na krby či kamna buď celoročně, nebo v době vyhlášení smogové situace.
 

Spotřeba stlačeného zemního plynu v Česku byla loni rekordní. Alternativního ekologického paliva se spotřebovalo 75,8 milionu metrů krychlových, tedy o 12 procent víc než rok předtím. Po českých silnicích jezdí téměř 23 tisíc vozidel na CNG, což je o pětinu víc. Ukazují to nová čísla Českého plynárenského svazu.

Praha 7. února 2019 – Výhodné ceny, rostoucí počet plnicích stanic i širší nabídka nových modelů osobních automobilů a autobusů stojí za rekordní spotřebou stlačeného zemního plynu (CNG) v ČR. V roce 2018 vzrostly prodeje tohoto ekologického alternativního paliva o 12,2 % na celkových 75,8 milionu metrů krychlových. Aktuálně jezdí po českých silnicích téměř 23 tisíc vozidel na CNG, což je meziroční nárůst o 20 %.

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. 

Česku se nedaří plnit opatření pro zlepšení kvality ovzduší a hrozí nesplnění stanovených limitů škodlivin ve vzduchu do roku 2020. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát také podle kontrolorů nesleduje, zda projekty zlepšení ovzduší dotované ze státních peněz skutečně pomohly ke zvýšení kvality vzduchu.

Řada Čechů si úzkostlivě hlídá, co jí a pije. Na to, co dýchají, už si ale takový pozor nedávají. Na základě terénních měření znečištěného ovzduší to tvrdí experti z programu Conspiro. Výsledky jejich práce jsou přitom alarmující. V místech, kde se topí dřevem nebo uhlím, lidé často dýchají horší vzduch, než kdyby žili přímo na komíně tepelné elektrárny.

Praha 30. ledna 2019 – Český plynárenský svaz (ČPS) apeluje na majitele především starých kotlů na pevná paliva (1. a 2. třídy), aby co nejdříve provedli jejich výměnu za modernější a ekologičtější variantu, třeba právě tu plynovou. Vyhnou se tak problémům souvisejícím s aktuálními či blížícími se legislativními změnami, jako jsou možná regulatorní opatření na snižování emisí ze spalování uhlí v lokálních topeništích nebo zákaz provozu nejstarších kotlů. Domácí kotle na tuhá paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší, zdravotní rizika však představují i pro obyvatele domů. Řešení mnoha lidem nabízí třetí vlna programu kotlíkových dotací, která bude zahájena již v letošním roce.

Praha 30. ledna 2019 – Po přechodu na vytápění zemním plynem již nejsou v rodinných domech zapotřebí kotelna a sklad paliva. Podle názorů architektů mohou Češi jejich rekonstrukcí zvýšit hodnotu svých domů o stovky tisíc korun. Prostory, které dosahují až 25 m2, přitom nabízejí široké možnosti využití.

Impulsem ke zpracování tohoto článku byla prosba o pomoc při rozhodování, která došla do redakce TZB-info. Prosba zněla v tomto smyslu:

„Dobrý den,
nemohu najít srovnání cen zemního plynu a propan-butanu v případě, že bydlím v bytě a zemním plynem pouze vařím. Co je dnes levnější? Nikde nemohu najít nějaké srovnání, článek k cenám a spotřebě těchto dvou komodit.“