Aktuality

Nejpozději od září 2022 totiž dojde k zákazu používání nejstarších kotlů 1. a 2. emisní třídy. Domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení, tedy pokud nebudou chtít zaplatit pokutu až 50 000 korun. Není tedy lepší využít na koupi nového kotle s předstihem finance z programu kotlíkových dotací?

Praha, 11. září 2018 – Novou výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu (ČPS) se od 1. října 2018 stane Lenka Kovačovská. Bývalá náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku nahradí ve funkci Jana Rumla. V příštích letech se tak bude podílet na projednávání klíčových dokumentů pro budoucnost českého i evropského plynárenství. Mezi ty patří tzv. evropský plynárenský balíček, národní integrovaný klimaticko-energetický balíček nebo nový energetický zákon.

Využívání kotlů na pevná paliva pro vytápění domácností patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší v roce 2016 v České republice podle Státního zdravotního ústavu předčasně zemřely 4 000 lidí. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 řadí ČR do pětice evropských zemí, kde znečištění vzduchu představuje pro populaci významnou hrozbu.

V České republice je v současné době registrováno kolem 20 000 automobilů s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG), z toho autobusů městské a příměstské hromadné dopravy je téměř 1200. Stále se také rozšiřuje i síť veřejných plnicích stanic, kterých jsou aktuálně necelé dvě stovky. Národní akční plán Čistá mobilita navíc ve střednědobém horizontu počítá se zvýšením jejich počtu na 300 a ani to by nemělo být konečné číslo.

Senátní výbory pro životní prostředí a hospodářství dnes zahájily diskuzi nad novelou Zákona o ochraně ovzduší. Její jarní projednávání v poslanecké Sněmovně bylo poměrně bouřlivé. Zejména kvůli pozměňovacímu návrhu Pirátů. Ti požadovali nejprve úplný zákaz výjimek ze zpřísněných limitů EU, které dostaly tuzemské uhelné elektrárny, později chtěli alespoň časové omezení těchto výjimek. Sněmovna pirátský návrh i v jeho mírnější verzi zamítla.

Pět ministerstev a čtyři představitelé plynárenských společností/sdružení dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu podepsali Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025. Dokument, který vznikl na základě společných jednání vlády s Českým plynárenským svazem a Sdružením automobilového průmyslu, je uzavřen na dobu určitou, a to do 31. prosince 2025.

Mezigenerační výměna a zájem do budoucna zvýšit počty mladých plynařů otevírají současným středoškolákům řadu nových příležitostí. Firmy, které staví, opravují a provozují plynovody v České republice aktuálně rozšiřují možnosti, jak získat kvalifikaci v tomto specifickém odvětví. Dosud to bylo možné jen studiem ve školách v Brně a Pardubicích, nyní se rekvalifikace nabízejí všem instalatérům. Český plynárenský svaz (ČPS) s nabídkou studijních stáží již oslovil studenty z více než dvou desítek technických středních škol po celé ČR.

Vláda České republiky dnes schválila podporu rozvoje zemního plynu v dopravě až do roku 2025. Jde o hlavní cíl memoranda předloženého ministerstvem průmyslu a obchodu, které inicioval Český plynárenský svaz (ČPS) spolu s největšími českými plynárenskými společnostmi. Stěžejním závazkem ČR je zachování daňového zvýhodnění stlačeného zemního plynu (CNG).

Pomalu, ale jistě se diskuse o alternativních palivech budoucnosti stává celospolečenskou. I naprostí laikové, kteří se o auta zajímají jen okrajově, postupně zařazují do svého slovníku slova jako elektromobil, hybrid nebo stlačený zemní plyn, byť ne vždy se jim podaří k posledně jmenovanému palivu správně přiřadit i zkratku CNG. Na nejrůznějších internetových fórech věnovaných automobilismu se naopak velmi zasvěceně debatuje o výhodách a úskalích jednotlivých typů pohonu. A je potěšitelné, že přibývá názorů podpořených osobní zkušeností a nemusíme se už spoléhat jen na teoretické předpoklady a vědecké studie.

V řadě měst a obcí v České republice je aktuálně vyhlášena smogová situace (Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko bez Třinecka). Podle analýz Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se na znečištění ovzduší v dýchacích zónách obyvatelstva největší měrou podílejí lokální topeniště, následovaná dopravou a průmyslovou výrobou. Jedním z účinných řešení problematiky smogu je přechod domácností na moderní ekologické vytápění.

Emise oxidu uhličitého (CO₂) jsou opět na vzestupu. Vyplývá to z vyjádření vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, které v listopadu minulého roku zveřejnil časopis Environmental Research Letters. Publikované závěry dokládají, že po třech letech stagnace objem emisí CO₂ znovu stoupá na rekordní hodnotu. Experti ve své zprávě odhadli, že v průběhu roku 2017 by mělo být do atmosféry vypuštěno až 36,8 gigatun emisí CO₂ pocházejících ze spalování fosilních paliv a průmyslu. To je o dvě procenta více než v letech 2014 až 2016, kdy se objemy emisí CO₂ prakticky neměnily.

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) v ČR meziročně vzrostla o 13,9 %. Podle statistik Českého plynárenského svazu (ČPS) se na tuzemském trhu v roce 2017 prodalo více než 67,6 mil. m³. Aktuálně jezdí po českých silnicích již téměř 20 000 vozidel na CNG. Největší podíl na spotřebě mají zejména autobusy městské hromadné dopravy. Kontinuálně se rozšiřuje i síť plnicích stanic, v provozu jich je nyní 172.

Probíhající druhá vlna kotlíkových dotací má mezi žadatele rozdělit 3,4 miliardy korun a předpokládá se, že díky ní se do konce roku 2019 podaří v rodinných domech vyměnit dalších 35 tisíc kotlů. V první vlně přišlo kolem 28 tisíc žádostí, z nichž stát již stihl proplatit přes dvacet tisíc ve výši přesahující 2,344 miliardy korun. Aby k proplacení schválené dotace skutečně došlo, je třeba pečlivě dbát na celý průběh realizace výměny zařízení a následně ji doložit přesným vyúčtováním.

Nedávná "lithiová kauza" dostala do širšího povědomí jméno nerostu, o němž jsme povětšinou naposledy slyšeli, když jsme se při chemii na základce biflovali Mendělejevovu periodickou tabulku prvků. Skoro všichni teď díky medializaci jednoho ministerského podpisu pod memorandem s australskou těžařskou firmou víme, že lithium je velmi měkký kov, na kterém se velmi tvrdě vydělává. Používá se totiž k výrobě baterií. A ty jsou stěžejní pro ukládání elektrické energie, například i pro elektromobily.

V ulicích se líně povaluje špinavě žlutá mlha, ze které se vynořují a zase v ní mizí pomalu se pohybující postavy. V tom podivném přítmí vypadají až přízračně. Zvuky jsou zvláštně ztlumené. Jako by hustý příkrov otupoval smysly, oči pálí, špatně se dýchá, vlezlý zápach je všudypřítomný… To není popis Londýna v dobách Jacka Rozparovače. Takhle to vypadá v řadě našich současných měst, když v podzimních a zimních měsících meteorologové ohlásí "inverzní ráz počasí" a smogovou situaci.

Ještě donedávna by si většina z nás nejspíš představila kovovou nádobu s dlouhým uchem, ve které si trempíci na ohníčku připravovali gáblík. Dnes je to jinak. S ohledem na program ministerstva životního prostředí na výměnu starých neekologických kotlů za nové, který dostal familiární a dávno zdomácnělý název kotlíkové dotace, víme, že „kotlíkem“ může být i supermoderní mašina s elektronickou řídicí jednotkou a hodnotou několika desítek tisíc.