Aktuality

Roste globální zájem o technologie na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CO2). Podle nejnovější zprávy mezinárodního think-tanku Global CCS Institute se celkový počet komerčních projektů ve fázi přípravy a provozu letos zvýšil o 71 na 135, tedy o 90 procent. Plně v provozu je podle ní 27 zařízení, čtyři jsou ve výstavbě a 102 v různých fázích přípravy. První pilotní projekt se chystá také v Česku.

Až 30 vodíkových plnících stanic plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu vybudovat v České republice. Podle Národního akční plánu čisté mobility by v roce 2030 mělo jezdit na tento pohon 50 tisíc osobních automobilů a kolem 900 autobusů.

Toyota Mirai se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů s nejdelší vzdáleností ujetou na jedno natankování elektromobilem na vodíkové palivové články. Po silnicích Jižní Kalifornie urazila 1360 km. Automobil během celého testu spotřeboval 5,65 kilogramu vodíku, jeho načerpání trvalo pět minut. Novinářům to oznámili zástupci Toyoty v tiskové zprávě.

Bude vodík čistým zdrojem energie, nebo jen slepou uličkou? To zodpoví budoucnost, technologické platformy však zkoušejí toto alternativní palivo prosadit do stěžejních oblastí, jako je nákladní a veřejná doprava. I Česko už má svoji vodíkovou strategii, která zkoumá možnosti snižování emisí skleníkových plynů a podpory ekonomického růstu. Strategie se zaměřuje na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a uložiště energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany, vysvětluje Jan Sochor, analytik z České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Za jakých podmínek mohou statisíce dosavadních klientů společnosti Bohemia Energy přecházet k novým dodavatelům energií?

Vyšlo:   13. 10. 2021 na ceskatelevize.cz

Moderuje: Roman Fojta

Celý rozhovor naleznete zde.

Palivo, surovina a úschovna energie – to všechno může být vodík. Japonsko chce z vodíku vyrábět většinu elektřiny už za devět let, v roce 2030. V Evropě investuje do rozvoje čistých vodíkových technologií asi nejvíce Německo. Česko má prozatím na kontě svých vodíkových úspěchů vyvinutí autobusu na vodík, neveřejnou plnicí stanici v Neratovicích, vodíkovou plničku pro malá vozidla v Řeži a systém ukládání přebytků energie z fotovoltaických panelů.

CNG zaznamenalo celkem solidní rozmach v poslední době. Je to ekologičtější alternativa k LPG, takže je asi logické, že je zároveň podporovaná ze všech stran.

Lidem, kteří zatím nestihli vyměnit svůj starý kotel na pevná paliva, na to zbývá už jenom necelý rok. Od září příštího roku budou v Česku kotle první a druhé emisní třídy zakázané. Není to však pouze o výměně kotle, často je v takové situaci zapotřebí i adekvátní úprava komína. 

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii.

O vodíku se hovoří jako o palivu budoucnosti. Teď na něj sází Brno. Začátkem příštího roku by ve městě měla vzniknout plnička na vodík a posléze vyjede do brněnských ulic první testovací městský autobus na vodíkový pohon. Moravská metropole má ale ještě větší ambice. Chtěla by, aby ve městě fungovalo výzkumné centrum, kde se budou vyvíjet a testovat vodíkové technologie.

O Zelené dohodě pro Evropu, jejímž hlavním cílem je výrazně snížit emise tak, aby byl starý kontinent do roku 2050 klimaticky neutrální, se hovoří už téměř dva roky. Ačkoli má ambice zcela převrátit vše, co známe, o jejích konkrétních dopadech na naše životy snad ještě nevědí ani samotní úředníci v Bruselu. Zelená dohoda je totiž nesmírně komplexní dokument. Lépe řečeno obrovská spousta dokumentů a na ně navazujících dalších textů, které ještě nejsou všechny schválené a vypadá to, že si minimálně rok počkáme, než budeme vědět, na čem vůbec jsme.

Jezdit levně, ekologicky, snížit dopravu osobními vozy na minimum a nabídnout lidem přepravu zdarma. To všechno dohromady má přinést nový projekt, který v polovině příštího roku spustí ve Valašském Meziříčí.
 

Rozhodli jste se pro přechod na nový plynový kondenzační kotel nebo o něm uvažujete? Ztrácíte se ve výčtu udávaných technických parametrů a ptáte se, jak velkou úsporu vám taková změna vlastně přinese? Napovíme, že vedle důkladného prověření výrobce hrají velkou roli vlastnosti kotle, zejména jeho schopnost automatického řízení spalování či regulace výroby tepla v přímé návaznosti na aktuální potřebě. Výsledná úspora se odvíjí také od míry účinnosti kotle starého.

Vodík jako alternativu k dnes často skloňované elektromobilitě podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu výstavbou veřejných dobíjecích stanic, nulovým mýtným nebo bezplatným parkováním. I to zaznělo na konferenci pořádanou Institutem pro veřejnou diskusi (IVD) s názvem Barvy vodíku.

Provozovatelé plynárenských soustav Česka, Slovenska, Ukrajiny a Německa chtějí společně vybudovat vodíkový koridor z Ukrajiny napříč střední Evropou. Myšlenka je společnou iniciativou slovenské společnosti Eustream, české společnosti Net4Gas, německé společnosti OGE a provozovatele ukrajinské plynárenské přenosové soustavy (Gas TSO of Ukraine). Ve čtvrtek to sdělil mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý.

Na vybraných linkách městské hromadné dopravy v Brně se cestující projedou vodíkovým elektrobusem. Brněnský dopravní podnik jej bude testovat. Městští radní ve středu schválili memorandum o spolupráci na tomto projektu.
 

Rusko plánuje využít nejistoty ohledně budoucí poptávky po vodíku a jeho ekonomiky a doufá, že se mu za pomoci západních spojenců podaří transformovat v následujících letech tento sektor. Do roku 2030 cílí na 20% podíl na světovém trhu a své hlavní zákazníky vidí v Asii nebo Evropě. Do Evropy by pak mohl vodík transportovat například skrze nedávno dokončený plynovod Nord Stream II. Informaci přines zahraniční zpravodajský portál Platts.

Vodík je čím dál tím víc zmiňován jako energetické médium, které významnou měrou přispěje k dekarbonizaci evropského hospodářství, ke snížení emisí skleníkových plynů a v roce 2050 i k dosažení uhlíkové neutrality. Nicméně otázek spojených s využitím tohoto plynu je stále dost. V této souvislosti uspořádal Český plynárenský svaz (ČPS) druhý ze série tří „vodíkových“ workshopů s názvem „Vliv vstřikování vodíku na plynárenskou infrastrukturu a dopady na spotřebitele“. Role moderátora se zhostil Jan Žákovec z Pražské plynárenské. 

Praha 30. září 2021 – Podzimní plynárenská konference, organizovaná Českým plynárenským svazem (ČPS), se uskuteční ve dnech 11. a 12. října poprvé zcela on-line a výjimečně zdarma. Pro stovky tradičních účastníků i pro širokou veřejnost vystoupí několik desítek řečníků z řad představitelů státní správy, odborných institucí a vrcholového managementu energetických firem. Záštitu nad 27. ročníkem převzaly MPO, MŽP, ERÚ a HK ČR. Generálním partnerem konference je společnost GasNet, dalšími partnery jsou Pražská plynárenská Distribuce, a.s. a EG.D, a.s.