Aktuality

Znečištěné ovzduší je neviditelná hrozba, která může způsobit dýchací potíže, problémy se srdcem a infarkty. Podle Světové zdravotnické organizace žije 91 % světové populace na místech, kde znečištění vzduchu překračuje doporučené limity, a na následky venkovního znečištění zemře každoročně 4,2 milionu lidí.

Západoafrická země Pobřeží slonoviny se stala pro celý kontinent průkopnicí v použití zemního plynu v přepravě osob.

Již jen tři roky mají domácnosti na to, aby staré kotle na tuhá paliva nahradily ekologičtějším vytápěním. Podle výkonné ředitelky Českého plynárenského svazu Lenky Kovačovské by lidé neměli váhat.
 

Oborové svazy kritizují návrh ministerstva financí (MF), který počítá se zrušením osvobození od daně pro domovní plynové kotelny v bytových domech. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) by si dotčené domácnosti musely připlatit stovky korun ročně. Záměr se nelíbí ani zástupcům plynařů nebo ekologického Hnutí Duha. S návrhem, který je součástí připravované legislativy, naopak souhlasí ministerstvo životního prostředí.

Začíná třetí vlna kotlíkových dotací. První kraj, který začne žádosti přijímat, bude Moravskoslezský. Postupně budou následovat další. Očekává se velký zájem, při druhé výzvě byly totiž peníze na kotlíky pryč za pouhé dvě minuty. Jde navíc o poslední dotační výzvu. Staré a neekologické kotle musejí lidé nahradit novými do září 2022. Kdo to neudělá, riskuje vysoké pokuty.

Již jen tři roky zbývají na výměnu zastaralých kotlů 1. a 2. třídy za ekologičtější vytápění. Cestou je přechod na zemní plyn. Je snazší, než by se zdálo. Již v 90. letech bylo totiž potrubí v rámci státem podporované plynofikace obcí přivedeno na řadu míst po celém Česku. Mnohé plynové přípojky, nebyly nikdy zprovozněny. Nevyužívaných přípojek je nyní více než 300 tisíc.
 

Neekologických kotlů 1. a 2. třídy se lidé musejí zbavit do září 2022. K zakoupení nových jim mohou pomoci kotlíkové dotace. Kdo neví, jak se k nim dostat, může využít nabídku plynařských společností. Žádost o dotaci mu připraví na klíč.

Prostory kotelen a skladů uhlí lze podle názorů architektů relativně snadno přeměnit na místnosti s obytným či volnočasovým využitím, a zvýšit tak hodnotu domu třeba i o statisíce. Taková možnost se nyní nabízí lidem, kteří vymění vytápění uhlím či dřevem za moderní plynový kotel. Ten je totiž možné umístit do nevelké skřínky třeba na chodbu.

Podle informací Českého plynárenského svazu se u nás CNG, jakožto zatím nejúspěšnějšího alternativního ekologického paliva, spotřebovalo 75,8 milionu metrů krychlových, tedy o 12 procent více než rok předtím. Po českých silnicích jezdí již téměř 23 tisíc vozidel na CNG, což představuje pětinový roční růst.

Kontroverzní ruský plynovod Nord Stream 2, který vzniká v Baltském moři, už ovlivňuje i dění v České republice. V Krušných horách začala stavba přeshraniční přípojky z Německa. Chystá se také dalších 150 kilometrů nového plynovodu přímo přes české území.

Každý, kdo v uplynulých letech dostal od státu příspěvek na výměnu starého kotle za nový, k přírodě šetrnější, musel nejprve vše zaplatit ze svého. Dotaci dostal až zpětně. Ta navíc nepokryla celou částku. Řada zájemců však na výměnu, jejíž cena se pohybuje od sta tisíc korun nahoru, neměla dost peněz. Po dvou kolech takzvaných kotlíkových dotací se pomalu začíná rozjíždět třetí a poslední plánované kolo žádostí.

V pondělí začala poslední, třetí fáze kotlíkových dotací. V nich mohli lidé v některých oblastech dostat podporu více než 120 tisíc korun na výměnu starých uhelných kotlů první a druhé emisní třídy, které od září 2022 bude zakázáno používat. Nové kotle mají být k přírodě šetrnější.

“Domácnost, která topí zemním plynem, ušetří řádově stovky korun,“ uvedla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
 

Každý, kdo v uplynulých letech dostal od státu příspěvek na výměnu starého kotle za nový, k přírodě šetrnější, musel nejprve vše zaplatit ze svého. Dotaci dostal od kraje až zpětně. Ta navíc pokryla jen část výdajů. Řada zájemců však na výměnu, jejíž cena se pohybuje od sta tisíc korun nahoru, neměla dost peněz. Po dvou kolech takzvaných kotlíkových dotací se nyní pomalu začíná rozjíždět třetí a poslední plánované kolo žádostí.

Redakce TZB-info natáčela komentáře k výměně kotlů, o bezúročných „kotlíkových půjčkách“, o soutěži s výhrou 3 x 250.000 Kč na rekonstrukci kotelny. Zajímala nás podpora plynárenských společností a MŽP v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací.

O detailech kotlíkových dotací a půjček informují v reportáži Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí a Lucie Hochmanová, projektová manažerka odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje.

Praha 4. dubna 2019 – Plynárenské společnosti podpoří aktivity Ministerstva životního prostředí (MŽP) v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Společným cílem je zajistit změnu vytápění pro 300 tisíc českých domácností, které stále používají ve svých domech nejstarší kotle na tuhá paliva. Bariéru v podobě vstupní investice by měl vyřešit státní program „kotlíkových půjček“. Ten je určený sociálně slabým a umožňuje kompletní financování výměny starého kotle bez nutnosti použití vlastních úspor.   

Praha 4. dubna 2019 – Energetické společnosti se přidávají k výzvě Českého plynárenského svazu a apelují na včasnou výměnu starých neekologických kotlů, které budou již za tři roky zákonem zakázané. Doporučují využít poslední vlnu kotlíkových dotací a zákazníkům nabízejí zajištění celého administrativního procesu podání žádosti i technické realizace přechodu na ekologický zdroj vytápění.

Nepříliš optimistická zpráva hovoří následovně: Jaworzno v Polsku a Věřňovice (část Dolní Lutyně) na Karvinsku v Moravskoslezském kraji jsou podle nedávno vydaného mezinárodního srovnání kvality ovzduší Global Air Quality City Ranking 2018 místa s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi jemného polétavého prachu (PM 2,5) v Evropské unii. Roční imisní limit je 25 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace nicméně doporučuje 10 mikrogramů. Ve Věřňovicích tato hodnota dosáhla téměř 36 mikrogramů.

Praha 31. března 2019 – Účtů za zemní plyn za právě končící topnou sezonu se lidé bát nemusejí. Průměrná teplota loňského roku byla podle Českého hydrometeorologického úřadu vyšší o jeden stupeň Celsia oproti roku 2017 a vyšší teploty provázejí zatím i aktuální topnou sezónu. Ačkoli veškeré statistiky budou dostupné až v červnu, již nyní je jasné, že domácnosti za uplynulou zimu ušetří. Přesto, že v Česku roste zájem o zemní plyn, jeho spotřeba mezi domácnostmi v posledních čtyřech měsících roku 2018 poklesla ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 o téměř 6 %.