Aktuality

Evropská komise počítá v dalším období s využitím vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektrické energie.

Zhruba sto padesát autobusů nasazených ve veřejné dopravě v celém Karlovarském kraji bude brzy jezdit na plyn. Kraj totiž uspěl se všemi čtyřmi projekty v  rámci žádosti o  dotace z  evropských peněz v objemu takřka 560 milionů korun na pořízení ekologických CNG autobusů. Změna kromě komfortní možnosti přepravy významně prospěje i kvalitě životního prostředí.

Letos je to pět let od vyhlášení prvních kotlíkových dotací a od dlouhých front, které byli zájemci ochotni si kvůli nim vystát. Teď už fronty nikdo stát nemusí, žádosti se vyřizují elektronicky. Avšak jejich čas se krátí.

Investice do plynovodů se vyplatí, jejich smysluplnost potvrdila Evropská komise ve svých dvou nových strategiích. I po roce 2050 budou plynná paliva významnou součástí evropského energetického mixu s tím rozdílem, že v plynovodech by měl být zemní plyn zastoupen minimálně z 20 procent. Zbylých až 80 procent připadne na vodík a další obnovitelné plyny, jako je biometan, syntetický metan nebo bioplyn. Český plynárenský svaz (ČPS) proto očekává, že v následujících patnácti letech bude nutné investovat do modernizace plynovodů řádově desítky miliard korun, stejně jako vytvořit normy kvality pro nové směsi přepravovaných plynů.

Stát chystá snížení spotřební daně na naftu, a to až o dvě koruny za litr. Tento krok vítají především kamionoví dopravci, kterým aktuálně ubývá práce. S menší sazbou však nesouhlasí ekologové a neprospěje ani státnímu rozpočtu.

Stát se prý chystá snížit spotřební daň za naftu, možná až o dvě koruny. Opatření by mělo platit i pro osobní automobily. Na první pohled dobrá zpráva skrývá několik ALE.
 

Téměř dvě desítky menších a­ středních tepláren se musejí do konce roku 2022 zbavit uhlí nebo jeho využívání zásadně zredukovat, jinak nepřežijí. Kvůli zdražování emisních povolenek jede řada z nich na hraně. Musejí urychleně přejít na jiné palivo: zemní plyn, spalování biomasy či odpadu.

Vývoj na energetických trzích v Evropě začíná čím dál více děsit tuzemský průmysl. Po mírných propadech v posledních měsících letí nahoru ceny emisních povolenek a s tím začínají opět stoupat i ceny elektřiny. Hlavně velkým společnostem tak významně vzrostou náklady na provoz.

Cílem programu bylo zajistit výměnu nejméně 85 tisíc starých kotlů, podle MŽP bylo dosud vyměněno 63 533 kotlů. V prvních dvou výzvách mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí. Ve třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.

Normální je nekrást, nelhat a také se nebát. Stejně tak je ale normální přijít domů, otočit kohoutkem teplé vody a umýt si ruce. A v zimě vědět, že půjde normálně přidat intenzita dálkového topení, to aby jeden doma nemusel chodit v kožichu.

Společnost E.ON nabídne na vybraných plničkách CNG ve své síti řidičům biometan. Tímto krokem se „ozelení“ přibližně čtvrtina celkového objemu plynu, který klienti u plniček E.ONu po celé republice během roku odeberou. Dodavatelem zeleného plynu je společnost RWE.

Česko by se mohlo mnohem rychleji odklonit od uhlí, pokud by přestalo odmítat zemní plyn. V rozhovoru Michala Půra o tom mluví výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Podle ní je velmi pravděpodobné, že se příprava nových jaderných bloků zdrží a pak přijde na řadu plyn, přestože o něm nikdo příliš nemluví. V plynárenství se ovšem situace začíná obracet, protože 60 procent tepla v Česku je dodáváno z uhlí a cena emisní povolenky byznys tepláren velmi rychle likviduje.

V Praze se otevřela první mobilní samoobslužná čerpací stanici na LNG v Česku. Čerpací stanice se nachází v Klecanech u Prahy, kousek od dálnice D8. Řidičům je k dispozici non-stop. Zájem o LNG jako o moderní a ekologické palivo v poslední době výrazně stoupá v celé Evropě. I v České republice je pro splnění emisních cílů EU v nákladní dopravě větší využití vozidel na LNG v současné době reálnou variantou.

České teplárenství čeká v příštích třech letech revoluce. Téměř dvě desítky tepláren budou muset urychleně přejít z uhlí na jiná média. Přijde to na miliardy korun, a pokud nepomůže stát, náklady zaplatí spotřebitelé.

Pro splnění emisních limitů by měly přejít na čistší formy energie, včetně právě zemního plynu.

Praha 1. července 2020 – Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz. S cílem předejít rozpadu soustav zásobování teplem a podpořit jejich modernizaci dnes podepsaly Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. V České republice je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

Nouzový stav potvrdil, že staré kotle na tuhá paliva negativně ovlivňují stav ovzduší. Útlum jiných zdrojů sice přinesl pokles prašnosti, ale protože lidé více topili, vzduch významně zamořovaly zplodiny z domácích kotlů. Kraj teď chystá další výměny starých kotlů. Hejtmanství rozdělí slíbenou druhou půlmiliardu, kterou od státu získalo poté, co se ta první rozebrala za 54 sekund od zahájení příjmu žádostí.

Moravskoslezský kraj získá od státu další půl miliardu na kotlíkové dotace. Bude tak moci vyhovět zhruba osmi tisícům žadatelů o příspěvek na výměnu kotle.

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1]a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*.

Projekty, na které nezbyly v třetí vlně kotlíkových dotací finance, by mohly získat podporu.