Jak účinně bojovat za lepší ovzduší

8. 2. 2018

Emise oxidu uhličitého (CO2) jsou opět na vzestupu. Vyplývá to z vyjádření vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, které v listopadu minulého roku zveřejnil časopis Environmental Research Letters. Publikované závěry dokládají, že po třech letech stagnace objem emisí CO2 znovu stoupá na rekordní hodnotu. Experti ve své zprávě odhadli, že v průběhu roku 2017 by mělo být do atmosféry vypuštěno až 36,8 gigatun emisí CO2 pocházejících ze spalování fosilních paliv a průmyslu. To je o dvě procenta více než v letech 2014 až 2016, kdy se objemy emisí CO2 prakticky neměnily.

Na negativním jevu se podílí hlavě Čína, která aktuálně spaluje větší množství uhlí, a která přitom v uplynulých dvou letech emise CO2 snižovala. Spoluautor studie Glen Peters ze Střediska pro mezinárodní výzkum klimatu v Oslo pro agenturu Reuters uvedl, že předpokládaný nárůst emisí v Číně lze očekávat kolem úrovně 3,5 procenta, což je dáno zrychleným růstem ekonomiky provázeným právě vyšší poptávkou po uhlí. Když si uvědomíme, že Čína se na produkci skleníkových plynů podílí přibližně třiceti procenty, připomínají snahy o ochranu klimatu boj s větrnými mlýny.

Přesto to nesmíme vzdát. Každé opatření má smysl a měli bychom se snažit aktivně přispět se svou troškou do mlýna, zůstaneme-li u tematického příměru. Oxid uhličitý je považován za nejrozšířenější skleníkový plyn, pevné částice (PM) ve zplodinách na sebe vážou silně karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo[a]pyren), které – kromě prokázaného účinku na rozvoj rakoviny – mají negativní vliv na dýchací cesty, podporují vznik astmatu, dráždí sliznice, zvyšují rizika infekcí a kardiovaskulárních onemocnění. I když tedy neochráníme ovzduší globálně, můžeme se pokusit zlepšovat vzduch, který dýcháme my sami. Třeba tlakem na politiky a zastupitele, aby podporovali rozvoj alternativních paliv v automobilovém průmyslu.

Že spalovací motory v dopravě patří k významným zdrojům skleníkových plynů a dalších škodlivých látek, je prokázáno. Že exhalace z dopravy mají na znečištění ovzduší přibližně dvacetiprocentní podíl a ve velkých aglomeracích je to dokonce přes padesát procent, se velmi dobře ví. Že vozidla na stlačený zemní plyn (CNG) produkují až o 16 % méně CO2 než běžné dieselové vozy, prokázala nejen studie společnosti thinkstep pro Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe, ale potvrzují to i samotní výrobci nákladních aut. Výzkumy porovnávající diesely s motory na stlačený zemní plynu dokládají, že motory na CNG vykazují – kromě výše zmíněné nižší produkce CO2 – rovněž o devadesát sedm procent méně emisí pevných částic. Tak co brání masivnějšímu rozšíření aut na CNG?

Pravděpodobně jen jakási setrvačnost v myšlení, neinformovanost a nedůvěra k "novotám". Která má ovšem i mezinárodně právní důsledky. Neboť Česká republika je mezi devíti členskými státy EU, které aktuálně čelí řízení z důvodu překračování dohodnutých limitů znečištění ovzduší, především kvůli neplnění limitů pro suspendované částice (PM10) a oxid dusičitý (NO2).

Nákladních vozů včetně autobusů i zemědělské a lesní techniky s dieselovými motory je u nás přibližně desetkrát méně než osobních aut, přesto se na emisích CO2 podílejí téměř z jedné třetiny. Jen zemědělství a lesnictví "přispívá" k celkovým emisím suspendovaných částic PM10 téměř 22 %.

"Stlačený zemní plyn je dnes nejčastější volbou při inovacích vozových parků zejména u městských podniků. Například autobusů na CNG u nás jezdí už přes tisíc a za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil," vysvětluje výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml. Další přidanou hodnotou vozů s CNG motory může být pro obyvatele měst i snížení emisí hluku až o pět decibelů.

"Kromě pozitivního vlivu na životní prostředí a lidské zdraví je dalším argumentem pro CNG zhruba padesátiprocentní úspora nákladů na pohonné hmoty," doplňuje J. Ruml a dodává: "S využitím moderních technologií šetrnost motorů na CNG dále poroste. U jednopalivových motorů (pouze na zemní plyn) lze zejména u osobních vozidel dále zvýšit jejich účinnost a snížit spotřebu paliva. Při předpokládaném vyšším využití biometanu navíc odborníci do roku 2030 očekávají dokonce více než třicetiprocentní snížení emisí CO2 oproti naftovým modelům."

Momentálně funguje u nás 173 veřejných plnicích stanic CNG, které se od větších měst postupně rozšiřují na celou silniční síť. Národní akční plán čisté mobility předpokládá do tří let dobudování sítě zhruba 200 veřejných plnicích stanic CNG po celé České republice. "Taková penetrace bude zcela dostatečná i pro potřeby přepravců s celorepublikovou či nadnárodní působností. Dalším důvodem pro přechod na CNG je také nulová sazba silniční daně a zvýhodněná sazba spotřební daně, s jejímž zachováním počítá národní akční plán i po roce 2020," domnívá se J. Ruml.

Je tedy zřejmé, že výchozí podmínky pro masivnější rozšiřování ekologičtějších forem automobilové dopravy jsou již nastaveny. Teď jde jen o to, aby jich lidé na pozicích s relevantní rozhodovací pravomocí dokázali náležitě využít.