Jak zlepšit kvalitu ovzduší? Řešení není až tak složité

1. 4. 2019

Nepříliš optimistická zpráva hovoří následovně: Jaworzno v Polsku a Věřňovice (část Dolní Lutyně) na Karvinsku v Moravskoslezském kraji jsou podle nedávno vydaného mezinárodního srovnání kvality ovzduší Global Air Quality City Ranking 2018 místa s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi jemného polétavého prachu (PM 2,5) v Evropské unii. Roční imisní limit je 25 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace nicméně doporučuje 10 mikrogramů. Ve Věřňovicích tato hodnota dosáhla téměř 36 mikrogramů.

V první desítce „zaprášeného“ žebříčku se ještě umístila Ostrava (30,1 mikrogramů) a Český Těšín (29,6 mikrogramů). Jinak ve stovce prachem nejvíce znečištěných měst EU má Česko 26 zástupců. To je po Polsku s 35 „účastníky“ druhý nejvyšší počet. Následuje Itálie s 16 lokalitami a Slovensko s devíti městy a obcemi.

A aby toho nebylo málo, tak severní Moravu a Slezsko navíc dusí smog, který se sem valí přes hranice právě z Polska. Podle dat Českého hydrometeorologického úřadu bylo vloni vyhlášeno na území ČR 22 smogových situací a čtyři regulace kvůli vysoké koncentraci hrubšího polétavého prachu označovaného jako PM 10 a přízemnímu ozonu. V roce 2017 byla situace ještě horší, když meteorologové vydali dokonce 41 varování před smogem a 17 regulací.

Velmi významným zdrojem znečištění ovzduší jsou ve městech a obcích – kromě dopravy a velkých průmyslových či zemědělských podniků – také lokální topeniště, konkrétně kotle na pevná paliva. Místy je tento podíl na znečištění až 90procentní, především v důsledku používání starých neekologických zařízení. Kotlů na pevná paliva je v Česku nyní v provozu téměř 800 tisíc, z toho nejstarších typů tzv. I. a II. emisní třídy stále přes 300 tisíc.   

Podle údajů ministerstva životního prostředí zemře v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 5700 lidí. Důvodem je především téměř 100procentní podíl na emisích karcinogenního benzo(a)pyrenu. Lokální topeniště jsou také původcem téměř tří čtvrtin prachových částic, které způsobují dýchací či kardiovaskulární onemocnění. 

Řešení se nabízí celkem jednoduché. Třetí vlnu kotlíkových dotací spustí ministerstvo životního prostředí letos v květnu a vyčlení na ni přes tři miliardy korun. Tentokrát se již s největší pravděpodobností jedná o poslední možnost využití finanční podpory státu na výměnu nevyhovujících kotlů za moderní způsoby vytápění. Nabízí se plynový kondenzační kotel, kotel na biomasu se samočinnou nebo ruční dodávkou paliva a tepelné čerpadlo.  

Velkou výhodou je i druhý program tzv. kotlíkových půjček, který pomůže zejména sociálně slabším vrstvám s financováním prvotní investice. Právě majitelé nejstarších typů kotlů by měli zbystřit. Jejich využívání totiž bude od září 2022 ze zákona zakázáno pod hrozbou pokuty v řádu desítek tisíc korun. Kotle si tedy budou muset vyměnit každopádně, ovšem pak už bez možnosti štědrého finančního přispění.

Domnívám se, že teď už není čas otálet! Mysleme nejen každý sám na sebe, ale i na ty druhé, kteří žijí kolem nás.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu