Méně emisí novele navzdory

23. 7. 2018

Senátní výbory pro životní prostředí a hospodářství dnes zahájily diskuzi nad novelou Zákona o ochraně ovzduší. Její jarní projednávání v poslanecké Sněmovně bylo poměrně bouřlivé. Zejména kvůli pozměňovacímu návrhu Pirátů. Ti požadovali nejprve úplný zákaz výjimek ze zpřísněných limitů EU, které dostaly tuzemské uhelné elektrárny, později chtěli alespoň časové omezení těchto výjimek. Sněmovna pirátský návrh i v jeho mírnější verzi zamítla.

Z dosavadních vyjádření několika senátorů a senátorek vyplývá snaha o kompromisní řešení. Zásah do fungování uhelných elektráren je přece jen možno pokládat za zásadní krok s dalekosáhlými důsledky. Vedle oprávněných požadavků na kvalitu ovzduší vstupují do hry i další strategické faktory, jako jsou možnosti zdejší energetiky, potřeby obyvatel i průmyslu a v neposlední řadě také energetická bezpečnost a soběstačnost. V této souvislosti je ale potřeba připomenout, že na tento argument je třeba se dívat také z druhé strany. Pokud se bude nyní usilovat o co nejrychlejší spálení veškerého tuzemského uhlí, nebude mít ČR v krátké době jinou tuzemskou alternativu a ocitne se v totální dovozní závislosti. Proklamovaná energetická bezpečnost a soběstačnost by tudíž měla být posuzována z dlouhodobějšího a nikoli okamžitého hlediska. Také proto některé evropské státy v minulosti „nerabovaly“ domácí energetické suroviny, ale raději si jejich část strategicky ponechaly „na horší časy“.

Není tedy příliš divu, že k radikálnímu řezu politici jen těžko nacházejí odvahu a spíše se přiklánějí k zachování opatrného přístupu státu k celé problematice. Odkazují se přitom na skutečnost, že velké energetické zdroje zaujímají mezi hlavními znečišťovateli až třetí místo. Na prvním jsou s velkým náskokem domácnosti se svými lokálními topeništi, druhou pozici drží doprava.

A právě zde je možné hledat východisko! Přesvědčit občany, aby místo uhlí využívali k vytápění svých domovů pohodlnější a téměř bezemisní plyn. Aby po lokálních politicích požadovali zavádění hromadné dopravy s pohonem na stlačený zemní plyn. Aby i oni sami se svými auty místo na naftu jezdili na CNG.  Tudy vede cesta k čistějšímu vzduchu a zdravějšímu životnímu prostředí.

Existují samozřejmě i jiné ekologické alternativy. Ale například elektromobily jsou při své zhruba dvojnásobné pořizovací ceně oproti běžným vozům stále pro širokou veřejnost těžko dostupné. Jejich čas určitě nastane, ale CNG je tu již dnes. V oblasti vytápění se pak nabízejí například tepelná čerpadla nebo solární panely, ale v porovnání s nimi vychází zemní plyn opět výhodněji.

Kotlíkové dotace jsou v plném proudu a memorandum o dlouhodobé spolupráci zaměřené na podporu vozidel s pohonem na CNG podepsali představitelé klíčových ministerstev s představiteli plynárenských společností už v květnu. Vláda se tehdy zavázala nezvyšovat sazbu daně u zemního plynu v letech 2020 až 2025. Takže prostor ke zlepšení situace tu již nyní máme obrovský a není třeba čekat, až nekonečným schvalovacím řízením projde další zákon...

Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu