Soumrak dieselových bohů?

29. 5. 2018

Po nedávné aféře "Dieselgate", která odhalila systematické podvody při vykazování emisí naftových motorů, se na tyto pohonné agregáty žene další pohroma. Spolkový správní soud v Lipsku na konci února potvrdil právní přípustnost úplného zákazu vjezdu vozů s dieselovými motory do některých německých měst.

Konkrétně se jednalo o dva případy, kdy soudy nižší instance nařídily Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku úpravu plánů čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart, aby města co nejdříve začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2).

Nejefektivnějším řešením je podle stuttgartského soudu právě zákaz jízdy naftových aut a lze k němu přistoupit bez dalších legislativních změn prakticky okamžitě. S tím se ztotožnil i správní soud, když odmítl dovolání obou měst. Düsseldorf i Stuttgart by tak s přihlédnutím na přiměřenost opatření měly do svých plánů čistoty ovzduší zařadit i zákazy jízdy všech osobních naftových aut s výjimkou těch, která splňují nejnovější emisní normu Euro 6.

První vlaštovka, chtělo by se říct. Zvláště když německá kancléřka Merkelová se nechala slyšet, že se rozsudek o možných zákazech jízdy dieselů týká pouze jednotlivých měst, nikoli celé země. Ale lze předpokládat, že další zákazy na sebe nenechají dlouho čekat, a je otázkou, kdy se v podobných opatřeních zhlédne celá EU.

Zajímavou alternativu nabízí pohon na stlačený zemní plyn (CNG), který řeší prakticky všechny problémy spojené s provozem dieselu. Je prokázáno, že CNG představuje zcela adekvátní náhradu paliv ropného původu. Oktanové číslo dosahuje hodnoty 128, což umožňuje zvýšit kompresní poměr a tím i účinnost motoru. S ní je logicky spojena nižší spotřeba, potažmo úspornější provoz.

Ve zplodinách z plynových motorů téměř zcela absentují pevné částice a emise NOx je mizivá. A jejich šetrnost s využitím moderních technologií ještě poroste, jak vysvětluje výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml: "Očekávané masivnější využívání biometanu by podle odborníků do roku 2030 mělo přinést více než 30% snížení emisí CO2 v porovnání s dieselovými motory." Studie zkoumající provoz nákladních vozů Iveco navíc potvrdily snížení emisí pevných částic o 97 %. A ty ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví nejvíce.

Je proto potěšitelné, že v současnosti u nás jezdí už skoro 20.000 automobilů s pohonem na CNG a že největší podíl mezi nimi tvoří autobusy městské hromadné dopravy. Vždyť ve městech je kvalita ovzduší tradičně nejhorší a každý krok vedoucí k jejímu zlepšení je nutno podporovat. Třeba i kontinuálním rozšiřováním a zahušťováním sítě plnicích stanic na CNG. Aktuálně jich je u nás v provozu 172, podle Národního akčního plánu Čistá mobilita by se ve střednědobém horizontu měl jejich počet rozšířit na 300 a ani to by nemělo být konečné číslo.

Čím více jich bude, tím vyšší bude i ochota dopravců sáhnout při obměně vozového parku právě po modelech s pohonem na CNG. Úspora finančních nákladů na pohonné hmoty je jistě lákavým kritériem, ale při rozhodování vstupují do hry i další faktory a bezproblémové tankování je jedním z těch nejvýznamnějších.

Výše zmíněný Národní akční plán počítá rovněž se zachováním zvýhodněné sazby spotřební daně pro stlačený zemní plyn i po roce 2020. V této souvislosti Jan Ruml připomíná, co se stalo na Slovensku: "Po zavedení spotřební daně v plné výši tam spotřeba CNG klesla a dnes je o více než 30 % nižší než v roce 2011."

Z tohoto pohledu je velmi významným krokem podpis memoranda o dlouhodobé spolupráci zaměřené na oblast vozidel s pohonem na zemní plyn, které v květnu podepsali představitelé ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, financí, pro místní rozvoj a dopravy s představiteli plynárenských společností. Jeho nejdůležitějším bodem je závazek Vlády ČR nezvyšovat sazbu daně u zemního plynu v letech 2020 až 2025.