Aktuality

V pondělí začala poslední, třetí fáze kotlíkových dotací. V nich mohli lidé v některých oblastech dostat podporu více než 120 tisíc korun na výměnu starých uhelných kotlů první a druhé emisní třídy, které od září 2022 bude zakázáno používat. Nové kotle mají být k přírodě šetrnější.

17. 4. 2019

 

“Domácnost, která topí zemním plynem, ušetří řádově stovky korun,“ uvedla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
 

16. 4. 2019

Každý, kdo v uplynulých letech dostal od státu příspěvek na výměnu starého kotle za nový, k přírodě šetrnější, musel nejprve vše zaplatit ze svého. Dotaci dostal od kraje až zpětně. Ta navíc pokryla jen část výdajů. Řada zájemců však na výměnu, jejíž cena se pohybuje od sta tisíc korun nahoru, neměla dost peněz. Po dvou kolech takzvaných kotlíkových dotací se nyní pomalu začíná rozjíždět třetí a poslední plánované kolo žádostí.

16. 4. 2019

Redakce TZB-info natáčela komentáře k výměně kotlů, o bezúročných „kotlíkových půjčkách“, o soutěži s výhrou 3 x 250.000 Kč na rekonstrukci kotelny. Zajímala nás podpora plynárenských společností a MŽP v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací.

11. 4. 2019

O detailech kotlíkových dotací a půjček informují v reportáži Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí a Lucie Hochmanová, projektová manažerka odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje.

 

10. 4. 2019

  • Bezúročné „kotlíkové půjčky“ pomohou sociálně slabším zaplatit kompletní přechod na ekologické vytápění 
  • Domácí kotle na tuhá paliva jsou nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší v ČR
  • Ve dvou výzvách kotlíkových dotací kraje schválily téměř 60 tisíc výměn zastaralých kotlů

Praha 4. dubna 2019 – Plynárenské společnosti podpoří aktivity Ministerstva životního prostředí (MŽP) v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Společným cílem je zajistit změnu vytápění pro 300 tisíc českých domácností, které stále používají ve svých domech nejstarší kotle na tuhá paliva. Bariéru v podobě vstupní investice by měl vyřešit státní program „kotlíkových půjček“. Ten je určený sociálně slabým a umožňuje kompletní financování výměny starého kotle bez nutnosti použití vlastních úspor.   

4. 4. 2019

Praha 4. dubna 2019 – Energetické společnosti se přidávají k výzvě Českého plynárenského svazu a apelují na včasnou výměnu starých neekologických kotlů, které budou již za tři roky zákonem zakázané. Doporučují využít poslední vlnu kotlíkových dotací a zákazníkům nabízejí zajištění celého administrativního procesu podání žádosti i technické realizace přechodu na ekologický zdroj vytápění.

4. 4. 2019

Nepříliš optimistická zpráva hovoří následovně: Jaworzno v Polsku a Věřňovice (část Dolní Lutyně) na Karvinsku v Moravskoslezském kraji jsou podle nedávno vydaného mezinárodního srovnání kvality ovzduší Global Air Quality City Ranking 2018 místa s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi jemného polétavého prachu (PM 2,5) v Evropské unii. Roční imisní limit je 25 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace nicméně doporučuje 10 mikrogramů. Ve Věřňovicích tato hodnota dosáhla téměř 36 mikrogramů.

1. 4. 2019

  • Průměrně mohou domácnosti dosáhnout úspory až několika set korun
  • Spotřeba plynu v ČR klesla navzdory jeho rostoucí oblibě

Praha 31. března 2019 – Účtů za zemní plyn za právě končící topnou sezonu se lidé bát nemusejí. Průměrná teplota loňského roku byla podle Českého hydrometeorologického úřadu vyšší o jeden stupeň Celsia oproti roku 2017 a vyšší teploty provázejí zatím i aktuální topnou sezónu. Ačkoli veškeré statistiky budou dostupné až v červnu, již nyní je jasné, že domácnosti za uplynulou zimu ušetří. Přesto, že v Česku roste zájem o zemní plyn, jeho spotřeba mezi domácnostmi v posledních čtyřech měsících roku 2018 poklesla ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 o téměř 6 %.

1. 4. 2019

Česká republika neplní emisní limity EU. Podle předsedy TOP 09 a europoslance Jiřího Pospíšila státu chybí jasná koncepce a vize. Vláda by proto měla co nejdříve podniknout kroky k nápravě.

28. 3. 2019

„To byla dřív místnost, kde máte dnes saunu. Byl tam velký kotel a plno prachu…" Tak by mohl znít již za pár let rozhovor mezi vnukem a jeho dědou v tradičním českém rodinném domě. Prostory kotelen a skladů uhlí lze totiž podle názorů architektů relativně snadno přeměnit na místnosti s obytným či volnočasovým využitím a zvýšit tak hodnotu domu třeba i o statisíce. Taková možnost se nyní nabízí lidem, kteří vymění vytápění uhlím či dřevem za moderní plynový kotel. Ten je totiž možné umístit do nevelké skřínky třeba na chodbu.
 

27. 3. 2019

Dřevo vytěžené metodou holosečí není z pohledu emisí o mnoho lepší než uhlí. Studie varuje též před rychle rostoucími dřevinami.

25. 3. 2019

Jemné částečky prachu ve vzduchu stojí každý rok možná až za 800 tisíci předčasnými úmrtími v Evropě a téměř 9 miliony na celé Zemi. Uvádí to studie, na niž poukázal francouzský deník Le Monde.

21. 3. 2019

Volkswagen Caddy na zemní plyn láká šetřílky

Ve světě aut na práci čas běží pomaleji. Caddy je na trhu po výrazné modernizaci od roku 2015, ale z velké části jde o model, který se vyrábí už od roku 2003. Co nabízí? V případě, že zvolíte motor spalující zemní plyn, nadchne nízkými provozními náklady.

20. 3. 2019

"V ČR může pomoci ke stanovení cenového stropu zemního plynu z Ruské federace," říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, v pořadu Studio ČT.

 

18. 3. 2019

Rostoucí ceny energií přiměli mnoho lidí k podstatným změnám. Ve větší míře začali se zateplováním budov a výstavbou nízkoenergetických a pasivních budov. Také zaznamenáme narůst počtu těch, kteří v rodinných domech používají k vytápění kotel na pevná paliva. Stále však existuje nezanedbatelné množství těch, kdo topí ne zrovna šetrně, obzvlášť na vesnicích. Jak to ohrožuje naše zdraví?

15. 3. 2019

Dvě třetiny z třiceti nejznečištěnějších měst s nejvyšším množstvím polétavého prachu PM 2,5, jsou v Indii, kde je i nejznečištěnější město na Zemi vůbec - průmyslové předměstí Dillí Gurugram. Plyne to z přehledu zveřejněného na webu Airvisual. Nejvíce znečištěních měst je v Indii a v Číně, v Evropě je na tom nejhůře Bosna a Hercegovina a pak oblast Slezska. V ČR je podle webu nejznečištěnější Dolní Lutyně.

13. 3. 2019

Z 265 uhelných elektráren ve Spojených státech 242 kontaminuje spodní vodu. Vyplývá to z analýzy organizace Environmental Integrity Project. To znamená 91 procent elektráren. Zejména se jedná o těžké kovy, které jsou přítomny v popílku. Nejčastěji to je karcinogenní arsen.

12. 3. 2019

Mezi stovkou “nejšpinavějších” míst v EU je 35 v Polsku a 31 v ČR. Velká města v Estonsku, Švédsku či Finsku patří naopak ke stovce nejčistších

Mezi stovkou měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 města a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11 místy. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.

7. 3. 2019

Lidé v Moravskoslezském kraji už znají přesný termín další vlny kotlíkových dotací. Jak uvedla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová, o peníze na výměnu starého topeniště na pevná paliva za nový kotel mohou žádat od 13. května od 10 hodin dopoledne.

5. 3. 2019